Jdi na obsah Jdi na menu
 


Koňská nátura

5. 2. 2007

,,Koňská nátura"

PŘEŽITÍ NEJSCHOPNĚJŠÍCH

Všechny mé výcvikové metody jsou založeny na pochopení koní. Strávil jsem celý život studiem koňského chování v divočině i v domácím prostředí. Pochopení ,,koňské nátury" je nezbytné, chce-li člověk cvičit koně bez traumatických zážitků a násilí pro obě strany. Její pochopení je také důležité pro pochopení metody Join-Up, techniku výcviku koní, ke které se také dostaneme. Tyto postupy skutečně fungují, protože vycházejí z koňských instinktů, proto je důležité naučit se jazyk koní, který jsem nazval jazykem equus. Každý kůň je individualita a proto na něj nelze vždy aplikovat ,,tradiční metody". Pokud se vám nepodaří komunikovat s koněm jeho jazykem, těžko se vám podaří opravdu pochopit jeho individuální potřeby. Jestliže to však dokážete, pak podle mých zkušeností koně s člověkem spolupracují stejně ochotně jako mezi sebou. Existuje spousta důkazů o tom, jak byli koně člověkem v průběhu uplynulých tisíciletí týráni a zneužíváni. A přesto, ač je to s podivem, se dál snaží být nám partnery. Když nyní začneme využívat jejich vlastní jazyk, můžeme pochopit jejich reakce a nastolit skutečné a fungující partnerství. Lidé, kteří dovedou koni vytvořit atmosféru bezpečí a pohody, dokážou jej spolehlivě vést a stanovit mu jasné hranice, v jijichž rámci může kůň fungovat na optimální úrovni, mají největší šanci stát se dobrými cvičiteli.

KOŘIST A PREDÁTOR, ÚTĚK A BOJ

Vždy musíte mít napaměti, že kůň je zvíře lovené, proto je jeho přirozenou obranou útěk. Člověk je zase od přírody lovec čili predátor a jeho obranou je boj. K agresivnímu chování dochází většinou až když se kůň cítí zahnán do kouta bez možnosti útěku. Boj je až jeho poslední možností, je orientován na přežití a plození potomstva. Pokud člověk čelí odporu nebo opozici, je jeho přirozeností  bojovat. Pokud si myslíte, že si ve vztahu s koněm můžete něco úmyslně vybojovat, jste na velkém omylu. Máte-li s koněm efektivně pracovat, musíte pochopit jeho skutečné založení. Cvičitel musí rovněž potlačit své vlastní instinktivní reakce a vnímat odezvu ze strany koně. Právě neuvážené lidské jednání nebo ztráta trpělivosti způsobují, že onen pomyslný pohár přeteče a kůň začne bojovat o přežití. A právě tuto neuváženost, tento moment panického strachu se snažím nahrazovat poznáním, pochopením a klidem, a vytvářet tak harmoničtější partnerský vztah. Pro koně je odměnou smět  s predátorem komunikovat a vyloučit tak jeho funkci lovce.

POZOROVÁNÍ DIVOKÝCH KONÍ

Měl jsem to štěstí, že jsem mohl získávat zkušenosti při práci s mustangy. V roce 1948 jsem se poprvé vydal do Nevady, abych tam pomáhal chytat koně, kteří měli být dopraveni za účelem speciálních zívodů do kalifornského Salinas. Během toho jsem si všímal komunakace mezi těmito koňmi, kterou u domestikovaných koní vidíme jen málokdy. Přítomnost predátorů jako by posilovala jejich útěkové instinkty. Koně na této planetě přežívají už 50 mil. let zejména díky tomu, že jim příroda nadělila výraznou orientaci na přežití. Jejich komunikační systém spočívá především v nevermální řeči těla. Tento systém pohybů, mimiky a gest se v mnohém podobá znakové řeči neslyšících. Stále se pokouším pochopit více z té spousty gest, která jsou pro řeč koní tolik důležitá. Právě v této poušti, v době, kdy jsem ještě neměl ani ponětí, čeho všeho lze dosáhnout, se mi poprvé podařilo v praxi uplatnit metodu Join-Up - napojení. Během zhruba čtyřiadvaceti hodin jsem dokázal přimět jednoho z mustangů, aby mě následoval, čímž jsem dosáhl prvního cíle. Po dalších čtyřech nebo pětti hodinách jsem se ho mohl dotknout, pak si dokonce nechal nasadit ohlávku a potom už jsem ho mohl vodit. Právě v této době jsem pochopil, že léta praktikovaný násilný výcvik byl chybou. Bylo mi jasné, že náslií nejenže není nutné, ale ani není tak efektivní. Pokud koni odepřeme možnost volby, ohrožujeme jeho přežití. Tím jako bychom aktivovali jeho přirozenou obranu před nebezpečím. Mé metody žádnou obranu neaktivují. Kůň se sám může rozhodovat a ovlivňovat výsledek. Tyto koncepce ukazují cestu, která vede přes přirozený instinkt přežití ke komunikaci a důvěře. Právě v tom spočívá metodologie umožňující pochopit ,,koňskou náturu" a tím i cestu k úspěchu.